TURISTIKOU PROTI TERORIZMU

TURISTIKOU PROTI TERORIZMU

Konec roka 2018 přinesl nejrůznější statistiky. Také čísla hovořící o návštěvnosti té které země. V Izraeli přinesla 29/12 média zprávu, že bylo dosaženo nového rekordu: stát letos navštívily 4 miliony zahraničních turistů. Je to hodně, nebo málo?

To je otázka úhlu pohledu – záleží třeba na tom, s jakou odpovídající zemí čísla porovnáváme. Zde se nabízí Egypt, země také disponujícími skvělými pamětihodnostmi a lákající na neméně atraktivní dovolenou u korálového (to je důležité) Rudého moře. K dispozici zatím nejsou konečná čísla za rok 2018, ale v prvním pololetí navštívilo Egypt bezmála pět milionů turistů. To představuje mezi oběma zeměmi podstatný rozdíl.

Proč jezdí víc lidí do Egypta než do Izraele? Důvodů je bezpochyby víc, po mém soudu klíčovým faktorem je cena. Letmý pohledem do katalogů zjistíme ten rozdíl. Vybral jsem namátkou jednu českou CK, která pořádá pobytové zájezdy do izraelského Eilatu a egyptského Šarm aš Šajchu. Zatímco v Eilatu pořídíte sedm nocí v 5* hotelu od 26 tisíc (korun) výše, v Šarmu začínáte na necelých 14 tisících. (Když jsem jezdil do egyptské Taby k Rudému moři, vyvstala otázka, proč ne ke stejném u moři do Eilatu. Moje odpověď tehdy byla: jezdím do Taby ze stejného důvodu, z jakého tam jezdí Izraelci. Důvod je uveden před závorkou.)

Výše uvedené ovšem představuje úzký (subjektivní) pohled normálního českého turisty, který musí hledět na cenu zájezdu. Nevylučuji, že pro obyvatele západní Evropy a Severní Ameriky nejsou ty cenové rozdíly tak podstatné, ale to by museli potvrdit oni sami.

Stejně tak nebylo mým úmyslem analyzovat, proč jezdí víc cizinců do Egypta než do Izraele, jen jsem se chtěl dotknout jednoho aspektu této věci. Tedy peněženky (ve vztahu ke standardní pobytové dovolené s výlety – proč investovat do dovolené u korálového moře takové množství peněz, za které pořídím u stejného moře dovolené dvě, byť v jiné zemi).

Vraťme se ale k tématu. Izraelci považují čtyři miliony návštěvníků za úspěch a skvělý výsledek vládní (ministerstvo turistiky) marketingové kampaně, která stála 350 milionů izraelských šekelů (asi 93 mil USA). Jak píše portál Times of Israel („Israel saw record-breaking 4 million tourists in 2018, says tourism ministry“; 29. 12. 2018), tato marketingová kampaň byla zaměřena především na USA, Německo, Rusko, Itálii, Británii, Čínu a Filipíny. Výsledek: nárůst turistů z těchto zemí v průměru o 13 procent.

Izraelci nabízejí také neobvyklou statistiku. Procentuální přehled počtu turistů podle náboženského vyznání:

  • křesťanů ... 61%

  • návštěvníků židovského vyznání ... 22%

  • bez náboženské příslušnosti ... 12,1%

  • muslimů ... 1,8%

  • budhistů ... 0,6%

  • hinduistů ... 0,5%

  • vyznavačů víry bahá ́í ... 0,1%

Jak již naznačeno, Egypt navštíví letos nejméně dvakrát tolik turistů co Izrael. V zemí řeší ovšem jiný problém, tedy vedle terorismu, o než se zmíním níže. Zatímco pro Izrael byly magickou hranicí 4 miliony návštěvníků, ta egyptská má hodnotu 14,7 milionu. Tolik návštěvníků zaregistrovali v Egyptě v posledním roce vlády prezidenta Mubaraka (2010).

Pak přišla První revoluce 2011 – a s ní dramatický pokles turistů. Ještě v roce 2012 nás (také v té statistice rok co rok figuruji) bylo 11,5 milionů, ale pak trvale pod deset milionů. Loni 8,3 milionu – a jestli bude letos dosaženo milionů deset, můžeme hovořit o velkém úspěchu, ale stále to bude hluboko pod fantastickým rokem 2010. (Jak patrno, ne každá revoluce je pro obyvatele dané země ve všech ohledech přínosná.)

Reálným problémem Egypta je samozřejmě terorismus, proti němuž Sisiho režim intenzivně bojuje. Především na Sinaji. Jak ale ukázala páteční (28/12) tragédie v Gíze (bombový útok na autobus s vietnamskými turisty), nebezpečí teroru je trvalé přítomné nejen na Sinajském poloostrově, ale také v srdci Egypta. Následně po útoku přišly zprávy, že bezpečnostní síly zlikvidovaly na dvou místech tři teroristické buňky, jejíž aktivisté připravovali mj. nepřátelské akce proti účastníkům nadcházejících koptských Vánoc (7. ledna 2019). Stranou jejich ďábelského zájmu by jistě nebyli ani turisté. V bojích přišlo o život 30 teroristů, z toho 16 v rezidenční čtvrti Al Wahat Al Bahariya, asi 370 km jihozápadně od Káhiry (oblast oázy Bahariya) a 14 ve Městě 6. října (v sousedství Gízy).

Tato zpráva je pozitivní, ale vážná zároveň. Připomíná, že teroristé jsou v Egyptě stále aktivní, a to navzdory mimořádnému úsilí vlády o jejich likvidaci. To, co se stalo, je dalším důkazem toho, že boj proti terorismu není možné ukončit žádným prohlášením typu „War Is Over“ (válka skončila) – a ona skončí. Nikoli. Boj proti terorismu je úkolem trvalým. Nemám teď ani tak na mysli Trumpovo oznámení stažení US Army ze Sýrie s poukazem na to, že Islámský stát je prakticky poražen, jako spíše rozkaz prezidenta Sisiho egyptským ozbrojeným silám z listopadu 2017, aby se do tří měsíců s terorismem na Sinaji, ale nejen tam, jednou provždy vypořádaly. Politické rozhodnutí to bylo správné, ale termín absolutně nereálný. Důkazem je vraždění, k němuž došlo v pátek v Gíze.

Je jistě děsivé vydat se do nějaké země přes půl věta za poznáním – a přijít tam o život. Občas se takové věci stávají, mnohé národy mají své „egyptské“ oběti. Navzdory této černé můře a potenciální hrozbě – a to píšu na adresu všech, kdo hlásají: Do Egypta nikdy! Ani zadarmo! -, existují stále miliony lidí, kteří tuto zemi každoročně navštěvují.

Je to svého druhu také boj proti terorismu. Neboť přesně o to oněm kazisvětům jde: aby lidé do země na Nilu nejezdili a tím byla poškozena její ekonomika. A nefungující ekonomika a špatné poměry v zemi vůbec vytváří vítané podhoubí pro nástup islamistických fanatiků.

Lubomír Stejskal/msz